Výstava fotografií

Regionální umělci nás podpořili krásnou putovní výstavou, kterou nabízíme tímto také k vystavení ve Vašich prostorách.

Putovní výstava – na podporu domácí péče a mobilního hospice – Jednou chci umřít doma

Motto: Stejně jako je jedinečný život každého z nás, je jedinečný i způsob, jakým odcházíme.

Co: 6 regionálních fotografů spojilo své síly, aby svou tvorbou podpořili domácí péči a mobilní hospic. Jejich fotografie svým jedinečným a decentním způsobem ztvárňují těžké téma výstavy. Téma, o kterém neradi mluvíme, ale je součástí našeho života, vše, co má svůj začátek má i svůj konec.

Proč: věříme, že odchod z tohoto světa může probíhat důstojným způsobem. Je ale jen na nás, jak své blízké necháme odcházet. Irena Huťková fotografka výstavy uvedla: „Úcta ke stáří se nedá nařídit, ta se musí vypěstovat.“. A tak i my chceme zasadit semínko.

Cíl: zamyslet se nad tím, jak chceme, aby o nás bylo postaráno a jak se my sami chceme postarat o své blízké.

78 % z nás si přeje zemřít v domácím prostředí. Ale za největší překážku domácí péče o umírajícího blízkého je považován strach z vlastního selhání – chceme, aby lidé věděli, že v tom nejsou sami.

Jak realizováno: 1 úvodní rollup + 6 rollupů (80*200 cm) s fotografiemi a stručným popisem důvodu zapojení k této výstavě.

Např. Pavel Zubek napsal : „Máme čas na své blízké v jejich poslední životní etapě? V dalekém Vietnamu jsem našel odpověď. Starý člověk je přece nejvzácnějším členem rodiny, tak se o něj musíme postarat. Musím říci, že to mě dostalo. Tam jednou umřou všichni doma,“

Kde: knihovny, muzea, informační centra, sportovní centra, obchodní domy.

Jak: výstavu je možné zaslat poštou, přepravní službou, osobně předat.

V případě zájmu nás kontaktujte: medica@seznam.cz

Výstava byla realizována s myšlenkou poděkovat těm, kteří nám v těchto těžkých chvílích pomáhají a nenechávají nás v tom samotné.

U nás se stále něco děje

Nenechte si ujít

Neziskovka roku

Do 20. prosince 2020 probíhá hlasování v Ceně veřejnosti. Moc, moc děkujeme za každý hlas, je to pro nás signál, že naše práce Vám dává smysl a máme v ní pokračovat.

Máme rádi svou práci a děláme ji srdcem